Náš příběh

Podle velice skutečných událostí

Představte si:

Listopad 2016, Střední Amerika, Guatemala. Kuba a Jíťa s batohy na zádech, ve kterých mají všechno na rok cestování. Už 4. měsíc mimo Evropu, skoro nikdo tu nemluví anglicky, natož česky. 

U nejkrásnějšího jezera světa, ukrytí ve stínu sopek, se zbytkem světa spojeni pouze člunem. Tady vzniklo třeba slavné dílo Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho. Božské místo. 

Nikterak netlačeni časem se procházíme po blízké vesnici mezi místními ženami oděnými do barevných rób, kde jedním z hlavních způsobů obživy je prodej suvenýrů. Ponča, kabelky, boty, náramky, všechno v barvách a vzorech typických pro místní kulturu. 

A v tom……nápad. 

 IMG_8237

Holčička pomáhající své mamince v rodinném "obchodě"

 

“Budeme dělat ženám v ČR radost a ukážeme jim hodnotu tradičního řemesla a ruční práce.” 

Jenže tyhle suvenýry nesplňovaly námi požadovanou kvalitu. A tak začlo velké hledání. 

Nakonec jsme se přímo v hlavním městě Guatemaly sešli s několika designéry, jejichž výrobky: 

  • vycházejí z místní kultury a tradic
  • jsou alespoň zčásti vyrobeny ručně (vždy nejméně látka) 
  • jsou vyrobeny z přírodních materiálů (kůže a bavlna) 
  • dávají spravedlivě odměňovanou práci místním lidem
  • jsou úžasné

Artesanas-Morralito rozměry na web

Je zapotřebí několikaleté píle k dosažení mistrovství v tomto řemesle

 

Když jsme na vlastní oči viděli a v rukou drželi ty kabelky a boty, uvědomili jsme si:  “Tohle je fakt skvělý, to rozjedeme u nás.”

 

24. 12. 2016, den velkého návratu, kdy nikdo kromě čtyř našich kamarádů spiklenců netušil, že nejsme v Kostarice (kterou jsme ještě po Guatemale navštívili), ale v ČR. A že na Štědrý den večer po půl roce na cestách zaťukáme doma na dveře. 

Slzy štěstí a čistá radost v očích a na tvářích nejbližších byly vrchovatou odměnou za to zatloukání a my tak zažili ty nejkrásnější Vánoce :).

Takový byl náš návrat zpátky domů. Teď je čas otočit list a začít psát novou kapitolu. Kapitolu Bolsas.

IMG_9574

 "Lago de Atitlan" a jeden z našich posledních dnů tady

 

 Jitka a Jakub

16444011_10211451781027126_126804114_o